Lokalita ležící podél řeky Moravy byla po celou dobu své existence místem izolovaným od života města, z toho téměř 142 let sloužila armádě. Na konci 19. století byly na Holické ulici vybudovány vojenské kasárny Prokopa Holého. Na místě dnešního brownfieldu byly posléze postaveny sklady, cvičiště a vojenská nemocnice. Po druhé světové válce se areál zaměřuje na opravárenství ženijní techniky. V roce 1968 se v kasárnách usazují sovětská vojska, která areál opustí až na počátku 90. let. V roce 1989 vzniká rozhodnutím ministra národní obrany ČSSR Vojenský opravárenský podnik (VOP). Speciální výrobní program tvořily opravy ženijní a bojové techniky. Podnik ale prováděl také zámečnické, svářečské, elektromontážní, obráběcí práce a mnoho dalších činností. Později převzal i opravy kolových vozidel Tatra či lodí z Dunaje. V roce 2010 byla činnost podniku kvůli nadbytečnosti ukončena. Postupem času opuštěná lokalita chátrala a pustla až se z ní stal brownfield. V roce 2020 proběhla akvizice skupinou Redstone, která má v úmyslu lokalitu poprvé začlenit do života města. — 1850 — Na mapě z roku 1850 je možno spatřit rybářské domky umístěné u toku řeky Moravy a také domov místního rasa (tzv. rasovna), který ležel na odlehlém místě daleko za městem. V tomto období o lokalitě není mnoho zmínek a jednalo se zřejmě o odloučenou periferii města. — 1880 — V roce 1880 vznikla podél východní strany dnešní Holické ulice Kasárna Prokopa Holého. Vojenský areál nepředstavoval žádné strategicky významné místo, a tak se zde střídala různá vojska c.k. armády – zejména huláni, dragouni a husaři. — 1900 — Vojenské budovy na západní straně Holické ulice vedoucí až po řeku Moravu vznikly až později. Tehdy zde byly vybudovány kasárny, vojenské sklady a cvičiště. — 1918 — Po vzniku republiky využívaly kasárny Československé vojenské jednotky, hlavně pěší pluky. — 1922 — V roce 1922 začaly práce na urbanistickém rozvoji velkoměsta pod vedením profesora Skřivánka z VŠUP. Jeho koncept určil lokalitu pro průmyslovou čtvrť s šachovnicovým roštem ulic a náměstí včetně obytné části. Plán byl však podroben kritické analýze a dál již nepokračoval k realizaci. — 1942 — Areál v tomto roce zahrnoval daleko více objektů, než tomu bylo v následujících letech. Budovy v této éře sloužily také jako vojenská záložní nemocnice. — 1946 — Po 2. světové válce se novější západní část kasáren začíná demolovat a proměňovat v opravárenský areál. Část vojenských staveb se specializuje na opravy bojové techniky (tanky a bojová vozidla pěchoty). — 1968 — V roce 1968 se v kasárnách usadila sovětská vojska. V této době se zde zabezpečovala výrobní a opravárenská činnost strojírenského a dřevařského charakteru se zaměřením na ženijní techniku v rozsahu od revizí až po generální opravy. — 1989 — Roku 1989 zde vznikl Vojenský opravárenský podnik 042 Olomouc (VOP). — 1993 — Stavba estakády, významné dopravní tepna. — 2000 — V té době podnik zaměstnával průměrně 65 osob. Od roku 2000 dokonce opravoval výjimečně i lodě z Dunaje. — 2002 — Vzhledem k redukci objemu zakázek ze strany Ministerstva obrany ČR a obtížností získat náhradní program byla kapacita podniku využita na zhruba 20 %. V roce 2002 byl proto VOP 042 Olomouc začleněn do struktury vojenského opravárenského podniku Šternberk. — 2010 — Výrobní kapacity byly v Olomouci později shledány nadbytečnými a v roce 2010 odprodány. — 2020 — Zatímco kasárna Prokopa Holého na Holické ulici dnes slouží jako kanceláře a zázemí mnoha firmám, pohled přes ulici již tak pozitivní není. Minulé desetiletí lokalita chátrala až se stala zapomenutým a opuštěným místem – brownfieldem. — 2021 — V roce 2020 areál kupuje skupina Redstone, která jej chce plnohodnotně začlenit do organismu města. O areálu
— Historie areálu v datech
